TJ sokol Domaželice

Sokol Domaželice - fotbalový klub


 
 
 
 
 
 
 

SPONZOŘI

Obec Domaželice

img_obec


img_elmo


img_olomoucky_kraj


www.cechyobec.cz

MUŽI: 23.6.2013 Sokol Domaželice – Sokol Soběchleby 2:0 (1:0)

Branky: Talla P., Kašpárek T.
Sestava: Radim Cagášek – Martin Tománek, Ladislav Lučan, René Suchánek, Marek Vaculík – Pavel Baďura, Martin Zajíc, Petr Talla, Tomáš Kašpárek – Tomáš Kratochvíl, Jan Fuksa (Martin Skýpala)
V neděli dopoledne jsme sehráli na domácím hřišti poslední zápas sezony s týmem předposledních Soběchleb. Postavení v tabulce nasvědčovalo jasné domácí výhře, realita na hřišti byla ale zcela odlišná od očekávaného průběhu utkání.
I když hosté přijeli až těsně před výkopem utkání, vůbec to nebylo na jejich pohybu znát. Ihned od začátku na nás hostující hráči vletěli a snažili se překvapit „rozespalé“ hráče domácího celku. První dvacetiminutovka zápasu se nesla v duchu boje o střed pole, kde měli zejména v osobních soubojích a v pohybu jasně navrch hostující hráči Soběchleb, a tak se většina míčů odrážela k soupeři. Naše hra vypadala bez nápadu, neměli jsme dostatek sil a po dobu prvního poločasu jsme se vůbec nedostali k naší typické hře. Během celého poločasu naši hru trápil navíc jev, který by měl být vídán spíše na mládežnické úrovni než při zápasu mužů. Naši hráči se neustále dostávali do neuvěřitelného množství ofsajdů, čímž každá slibně se rozvíjející akce skončila již v počátku. Přesto jsme ale před koncem poločasu na obranu hostů, která nám volné díry v její struktuře sama nabízela celý poločas, vyzráli. Marek Vaculík si narazil na středu hřiště s Martinem Zajícem, který mu vrátil přes obranu hostů tak, že s míčem pelášil sám na bránu i s vedle něj nabíhajícím Petrem Tallou a situaci vyřešili s náramným klidem. Marek těsně před gólmanem míč posunul na osamoceného Petra Tallu a ten doklepl míč konečně do prázdné svatyně. Do šatny jsme šli tedy s jednogólovým vedením a měli jsme o čem přemýšlet. Do druhého poločasu jsme chtěli zejména uklidnit hru, držet míč na svých kopačkách a prezentovat se formou z posledních zápasů. Bohužel k tomuto cíli je zapotřebí fyzických i psychických sil, které nám při nedělním zápase scházely. A tak se i druhý poločas nesl ve víru slabého pohybu našich hráčů, nedokázali jsme déle držet míč na kopačkách a zbytečně jsme tak ztráceli síly. Naštěstí hostující hráče postihla podobná „nemoc“, a proto v druhém poločase příliš dynamický a pohledný fotbal k vidění nebyl. Přesto jsme ale měli více ze hry, kontrolovali jsme průběh utkání a měli jsme několik šancí k navýšení skóre. Tomáš Kratochvíl ale stejně jako střídající Martin Skýpala své slibné šance nevyužil, a tak jsme se museli opět prosadit díky aktivní hře krajního beka asi patnáct minut před koncem. Martin Tománek si na hranici velkého vápna narazil s Tomášem Kratochvílem, vystřelil jedovatou přízemní střelu na vzdálenější tyč brány hostů, gólman ale nebezpečnou střelu vyrazil pouze před sebe, kde se zjevil připravený Tomáš Kašpárek a míč doklepnul opět do prázdné brány. Jelikož hosté i domácí se s daným výsledkem opticky smířili, nic závratného se již do závěrečného hvizdu nestalo a my získali – nutno podotknout – po nepřesvědčivém výkonu povinné tři body.
Vítězství v posledním zápase a prohra SK Bochoře na půdě rezervního týmu Viktorie Přerov zapříčinili fakt, že jsme se v konečném součtu bodů vyšplhali právě před Bochoř na páté místo. Umístění v tabulce je pro nás samozřejmě po loňském boji o postup zklamáním, ovšem po nepovedených sériích proher v důležitých fázích sezony se dá považovat páté místo za docela slušné. Nezbývá nám, než hodit tuhle sezonu za hlavu a soustředit se na sezonu další, kdy se doufejme budeme zase bít o přední příčky!

Autor: Martin Zajíc